Je třetí červenec. U Čikiny v kuchyni už je to samé ahoj, ahoj, ahoj. Sjíždíme se ze všech stran. Odkládáme bágly a jde se rovnou nohou na pivečko, abychom upřesnily zítřejší trasu vejšlapu.

Vše je důkladně naplánováno a druhý den ránonás vláček veze směr Police nad Metují s asi hodinovou přestávkou v Trutnově. To ranní kafíčko přišlo docela vhod. :-) Krátká zastávka v příjemné restauraci "Na Mýtě" při čekáni na autobus do Machova. Naše základna je v hosdpůdce U Lindmanů v Machovské Lhotě, tak dva kilometry od polských hranic. Paní hospodská i pan číšník, nám vychází ve všem vstříc. Máme kde spát, co snídat i večeřet. O vše se nám postarali. První trasa je na rybárnu, do Polska. Slunce nás s velkou energií doprovázelo po celých sedm kilometrů. Ucaprtané v úmorném horku, vzdaly jsme se vlastnoručního chytání ryb, stejně bychom nic nechytily. Tak jsme si jen pochutnaly na výborném pstruhu, kterého už vylovil někdo za nás a nechaly jej plavat v jednom pivečku. Pokochaly jsme se místní přírodou a hajdy 7km zpět na základnu. Večer v sedm hodin se s námi rozloučila Nina, protože ji doma čekali řemeslníci a bohužel s námi nemohla pokračovat celý vandr.

Číst dál: Velký vandr 2012

Polovina května a počasí je jako v listopadu. První náš Pralinkový pochod se blíží. Bude Svatý Petr k nám milostivý ? Přinese nám lepší počasí ?
Osmnáctý květen... Bezva, na zítřek už nehlásí mrazivé noci. Jen teplejší dny. Tak a nastává veliké vítání na prvním letošním vandru. Rozzářené oči a nálada si přímo říká o nádherný zítřejší pochodový den. V Polici nad Metují začínáme večerem v příjemné hospůdce u našeho kamaráda. První přípitek černým i světlým pivečkem před vynikající večeří, která byla na stole „zákeřně" prošpikována mnoha párátky. Za celý večer nebyla nouze o legraci s velkým L., včetně „chirurgicky, vidličkou prošpikovaného mého zadečku". Živá hudba jen doplnila výtečnou atmosféru. Díky Štefane. Krásné otevření naší vandrovní sezóny. Na tento vandr chodíme s recesí jako „Hujerova rodina". Radek s Ninou, jako každý rok zajistili vše ostatní. Ubytování, snídaní a další program po pochodu. Prostě na kamarády s Police je stopro spoleh. Trasa pochodu byla zajímavá, i když místy trochu náročná. Ale o to přece jde, ne? Strmé výstupy, les, krásná krajina a to se ty kiláčky v nohách ani necítí. Přesto, že každá z nás má opět o rok víc let, na výkonu se to vůbec nepozná. Jsme děvčata, která ani v našem věku jen tak nic nezdolá. Sobotní večer, po posezení v lesní hospůdce při měsíčku s masem na rožni, pivečku a neskutečně veselém hovoru jsme odcházeli k Nině a příjemně unavené uléhaly do spacáků.
Neděle, tradiční jedinečný Niny boršč, dobrý gulášek a už jen porada na termíny našich dalších pochodů.
Tak tedy, 8 červen, vláčkem do Poděbrad. Setkání na Čáře a ostatní přibereme v Martinicích.
Pralinky, jste úžasné a jsem ráda, že jsem jedna z Vás.

Ahoj ! Na shledání se těší In. Ba.

A je tu další letošní vandr. Vláčkem jsme dojely do Horní Sytové, odkud začínal náš vzpomínkový vandr. Přes Dolní Sytovou, Loukov a háje. Tento vandr je, by se dalo říci, spíš takový odpočinkový. Žádné lámání rekordů, žádný těžký terén. Je to po místech kde jsme dvě z nás dlouhá léta bydlely. Projdeme známá místa, navštívíme staré známé, připomeneme si místa, které jsou pro nás z určitých důvodů milá. Ať už to byla Máša, Jaruška, Jitka, Evička nebo Aninka, všude jsme byly velmi mile vítány a pohoštěny. Počasí až do odpoledne bylo pěkné. Večer, ale začalo pršet a tak jsme musely přijmout nabídku a vyspat se u Aninky. Škoda, těšily jsme se na spinkání pod krásnou jabloní. Protože ani druhý den déšť neustával ani na chvíli, ukončily jsme předčasně tento vandr a jen si naplánovaly další.

Tak Pralinky, šetřete se na další vejšlap.

Ahoj In Ba.

První sobota v prosinci je vždy náš datum na poslední vandr.

Sjely jsme se ze všech koutů do Rokytnice i když nev plném počtu. Dvě Pralinky byly nemocné a dvě měly rodinné důvody. Po příjemném shledání jsme se nejdříve prošly vánočním trhem a trochu málo si nakoupily. Potom u Evičky, která nám poskytuje zimní azyl jsme si přiťukly na zdraví, ochutnaly něco dobrot, co každá přinesla a v sedm jsme vyrazily do hospody. Jako každoročně jsme byly uvítány místní dobrou kapelou.  Výborně jsme povečeřely a při příjemném hovoru se záhy vrhly do tanečního reje.  Přivítaly jsme Mikuláše s čertem i s andělem a společně jsme si zatančili. Mikuláš nám Pralinkám věnoval každé pohárek kořaličky alpínky. To je taková naše specialitka na dobré bumbání. Ve dvě ráno už jsme byly u Evičky a v družném veselém rozpoložení jsme uvítaly první ranní rozbřesky. V pohodě jsme spočinuly na připravené  spinkání a  ráno po dobré snídani jsme plánovaly naše vejšlapy pro příští rok. Ač nerady, přesto jsme se musely rozloučit a už se jen těšit na překlenutou zimu, abychom s prvním, pro nás rozumným počasím, se opět sešly a vyrazily na první vandr. Tentokrát to budou Poděbrady a okolí.

Pralinky přejí všem kamarádům z naší osady Světoběžníků, překrásné vánoce a šťastný a veselý krok do Nového roku. Ať jim botičky dobře šlapou a neprší jim do spacáků.

A já přeji všem Pralinkám, hodně krásných dnů, nádherné svátky, bujný Silvestr a vše nejhezčí v Novém roce a krátkou zimu.

Na jaře s prvním teplým sluníčkem, Nashledanou se těší

Vaše In. Ba.