Ženská část osady T.O. SVĚTOBĚŽNÍCI
Naší základnou je trampská osada Světoběžníků, která už má svoji mnohaletou tradici. S kamarády jsme jezdily na vandry již od mladých let. Po čase přišly na řadu svatby, děti a nebylo dost možné jezdit společně. Proto jsme my děvčata začaly chodit trempovat samy a manželé se starali doma o děti. Pak zase jeli oni a my byly doma.
Je druhý prosinec, první víkend v prosinci a autobus i vláček dopravily Pralinky na poslední vandr do Rokytnice nad Jizerou. Naši pánové vyrazili na tradiční poslední vandr sezony do Českého ráje. Nás Pralinky lákaly po kafíčku u Evičky zasněžené stráně horského městečka na zimní procházku. Nízké zimní sluníčko nás doprovázelo, sníh pod botami pěkně křupal. Jeden kopec, druhý a kolem kapličky zpět k Evičce na něco teplého. Sdělit si vzájemné dojmy za dobu, kdy jsme se neviděly. A už se blíží sedmá hodina a je čas připravit se na zábavu do naší už tradiční hospody ke Šneku. Muzikanti naší pralinkovou partu hezky uvítali. Přesto, že nebyl čas Mikuláše, tak Mikuláš i s čerty přišel a radostně, poručením alpínky pro nás všechny, se s námi vítal. Upozornil nás, že čertíci jsou mladí a nezkušení a proto jsme měly za úkol je trochu seznámit s pozemským životem. Což jsme tancem a veselou zábavou rády učinily.
Druhý den po snídani jsme si plánovaly pochody na příští sezónu. Těšily jsme se na dobrý guláš. Evička si chválila, že se ji letos náramně povedl. Ách jo, jeden velký nešťastný obličej ! Guláš ji zkysnul. Nevadí hlady jsme neumřely, protože jiného pohoštění bylo dostatek. No a jako obvykle spokojeny, plné nádherných dojmů jsme se rozjížděly do svých domovů.
Vše nejlepší do Nového roku, zdravé nožky, veselou mysl a hodně kuráže do příští naší trempské sezóny
přeje
In. Ba.
Pláštěnky a dobrá obuv byla připravena. Hurá na Bišík. Mlhavé ráno nás provázelo až na vyhlídku na Čapím vrchu. U rozcestí pod Čapím vrchem v kamenitém lesním TERÉNU Dana našla první houbu a tím nastartovala houbařskou mánii. Než jsme dorazily na vyhlídku a zpět k hradu Skály, byly dvě tašky vrchovatě naplněny houbami. Po obědě na zámečku Bishofstein jsme vyrazily směr hrad Skály a potom lesem zpět na základnu do Dědova. Po cestě se úspěšně naplnila houbami další taška. Počasí nám přálo. Ani kapka deště, ani zima. Překrásný pozdimní den plný barev, ideální na šlapací tůru. Těch nějakých 10 kilometrů nás ani zdaleka neunavilo.
Večer na srubu nám kamarád Baloun, na žulovém kameni skvěle griloval vepřové maso. Opekly jsme jsi nejen houby, ale i jedlé kaštany. Za samé tmy jsme se odebraly do srubu na kávu, trochu likéru a pivečka.
V neděli opět do lesa, už jen po okolí srubu. Houbařská mánie nevyprchala a tak byl znovu úlovek. Plný košík a dvě tašky. Tento říjnový vandr byl ve znamení hub a nádherných zážitků. Protože nám bylo spolu moc dobře, tak se těším na letošní poslední vandr v Rokytnici. To je jest 2. prosince a to snad i s novou členkou Aťkou.
Ahoj In. Ba.
Naše mateřská osada Světoběžníků 22. září oslavila na Brodě své, již krásné čtyřicáté výročí svého založení. I my jako Pralinky jsme byly pozvány. Zatím, ne každá Pralinka je zároveň i Světoběžnice a proto bylo rozhodnuto, že na výročním ohni příští rok, budou i ony „ pasovány“ na Světoběžnice.
Výročí založení osady po čtyřiceti letech přimělo všechny, aby sebou přinesli alba z minulých pamětních let. Bylo velmi zábavné se vracet do minulosti, porovnávat a vzpomínat, co, kdy, kde a kdo prožil. Celá oslava probíhala v tomto duchu a bylo to neskutečně příjemné. I přesto, že jsme s nostalgií vzpomínali i na ty, kteří mezi námi již nejsou.
Ale víkend nebyl jen o vzpomínání. Samozřejmě, že jsme kamarádům připravily malé překvapení, které přispělo ke všeobecně příjemné náladě. A taky jsme planovali, co do budoucna.
Takže přejeme naší osadě ještě hodně dalších let a na dalším ohni zase Ahoj!
In. Ba